Rozcestí lásky
Rozcestí Lásky
"Hned jdu"zakřičela jsem z balkonu a zabouchla dveře."Mám si vzít šálu?" "Jak chceš,ale je docela zima."Jen jsem ušla pár kroků,vytáhla jsem krabičku červenejch peter a zjistila že nemám oheň."Do prdele,já mám na to retko takovou chuť!" "Počkej,já možná mám..."ozvala se Aneta a já se v duchu modlila,ať ho z tý kapsi vytahne.Bůh mě ale zklamal,stejně na něj nevěřim! "Hele, malej bratřík a Pisky!" "Hm,třeba mi dojdou na staďák pro zapík,abych nemusela platit vstup..."Stačilo kouknout se na mýho bejvalýho smutnym pohledem a trošku ho poprosit.Dokonce mi ještě připálil.
Šli jsme do Modrý Hvězdy,jediný normální kavárny v našem městě.Kluci říkali,že tam je velkej bratřík a Krejča.Sotva jsem vešla dovnitř,bafla na mě Denisa,že mě dlouho neviděla a že teď má čas a že musíme dát řeč.Tak jo proč ne,ale doufám že to nebude na dvě hodiny.Povídali jsme sotva 10 minut,když ji David zavolal že tady má hosty.
Bez váhání jsem šla ke stolu,kde seděli ostatní.Zrovna mi přišla smska,když jsem si sedala na židli.Pozdravila jsem aniž bych zvedla oči od telefonu a to byla velká chyba.Naproti mě totiž seděl ten nejúžasnější kluk pod sluncem,teda až po Tomášovi.Nejdřív jsem mu ale nijak nevěnovala pozornost,ale něco mě nutilo se na něj dívat znova a znova.Sice jsem to přemáhala,ale nakonec jem se na něj přeci jen podívala...a naše pohledy se střetly.Já jsem se na něj jen usmála a sklopila oči zpět k telefonu.Škoda.Měla jsem pocit že mi chce něco říct a díval se na mě tak krásně že jsem měla pocit že se rozplinu,budu vztoupat do mraků...
"Ondro jdem na ten hokej??"ozval se Martin alias velkej bratřík."Hm..."to byla stručná odpověď Ondry."Lucino,jdem taky?"vyhrkla z ničeho nic Aneta.Nejdřív se mi moc nechtělo ale pak jsem si uvědomila že bych se třeba mohla nějak blíž seznámit s tím Ondrou..."Jo proč ne?Třeba tam bude Tomáš."řekla jsem naschvál a šibalsky mrkla na toho kluka.Co si asi myslel?Sešli jsme dolů ze schodů a tam byla celá parta kluků co hrajou hokej."Čau Lucko jak se máš?" "Jé čus Šukášku!"Mile jsem pozdravila svýho spolužáka kterej se normálně jmenuje Lukáš a tuhle přezdívku chytil na loňskym lyžáku.Hm super za dobrotu na žebrotu pomyslela jsem si když jsem od něj chytla ťafku,která naštěstí moc nebolela.Tak jsme tak kecali a pošťuchovali se.
"Třikrát."poručil velkej bratřík,z čehož logicky vyplívalo že nemusim platit a tak mi zbyde ještě na krabku."Jé čau Kubo,co ty tady?" "Zdar prcku nevim jak ty ale já jdu na hokej."Nesnášim tu debilní přezdívku!Taky jsem ho za to nakopla do koulí.Ale měla jsem do toho dát víc síly,protože ho to evidentně nebolelo."A to mělo jako lechtat?"Měla jsem chuť ho nakopnout ještě jednou,ale beztak by to namělo cenu.Tak jsme se tam s Kubou "kopali" a nakonec jsme se dohodli že jdem na cígo.
Když jsme se vrátili do rozbouřený haly,bylo tam na mě nějak moc lidí a samozdrejmě samý známý."Koho tam hledáš?" "Někoho ke komu bych si mohla jít sednout." "Tak pojď se mnou támhle za klukama." "Ne dobrý támhle vidím svojí partu takže jdu za nima a mimochodem není támhle tvoje sestra?"Potěším ho na rozloučenou.
"Ahój všichni!"pozdravím naráz a sednu si vedle Radka.Pomalu z něj začínám dolovat,kde je Tomáš.Když se dozvím,že vyhráli ňákej děsně důležitej zápas a že v Tritonu maj úžasný čepice a že si tam koupil novou mikinu,docvakne mi proč se ho vlastně ptám?O 10-ti minutové přestávce jsme šli s Ondrou(ne s tím z Modrý Hvězdy ale s nejlepším kámošem Tomáše) na cígo a on se najednou nějak rozpovídal o Tomášovi.Chtěla jsem se ho zeptat jestli nezná toho Ondru,ale když mi začal vyprávět,že na mě Tomáš čeká už docela dlouho,radši jsem na tu otázku hodně rychle zapoměla.Vyklopil i to,že Katka ho má ráda a že on s ní je jen proto,že nemůže bejt se mnou,takže jí vlastně jenom využívá.To mě ale dostalo ještě ten večer jsem mu napsala,jak to je mezi nim a Katkou a jak to vidí mezi náma dvěma.Neodepsal.
Druhý den jsem šla do naší boudy,je to taková dřevěná chata,kterou jsme si postavili a kde se scházíme a děláme různý píčoviny.Byl tam jenom Ondra a říkal,že Katka je nemocná.Zajímalo mě jestli přijde Tomáš a tak mu Ondra napsal.Ležela jsem na gauči,když přišel.Nejdřív se zeptal,jestli přijde Katka a pak hupsnul ke mě na gauč...ďáli jsme různý kraviny,lechtali se a tak.Mě ale přišlo,že se ten večer mezi námi něco odehrálo...Prostě jsme k sobě najednou měli nějak blíž...
Po nejkrásnějším týdnu v mym životě se Katka opět uzdravila.Ach jo...ale co?Vždyť spolu chodíme,žádná Katka mi to nemůže překazit!A taky nepřekazila.Byl to krásnej vztah,prostě mě to bavilo,nikdy jsem s ním nezažila nudu!I když taky je pravda že byly dny,kdy jsme neměli náladu...Taky jsme často chodili do kina a právě,když jsme byli na filmu Rock podvraťáku se to stalo...
Šla jsem si sednout na svoje místo a Tomáš šel ještě pro colu.Vedle mě seděla Aneta,která na mě najednou vyhrkla ať se podívám za sebe,že tam sedí jedna osoba.Ohlídla jsem se ale nikoho zajímavýho jsem teda neviděla."Ondra přímo za tebou!"řekla polohlasem.Já se otočila a koukla se na něj a okamžitě jsem hlavu vrátila spátky.Byla jsem v prdeli,celej ten film jsem myslela jenom a jenom na něj.K Tomášovi jsem se ale musela chovat normálně.Z kina jsem vylítla jako střela a tak jsem musela venku na Tomáše chvíli počkat.Netrpělivě jsem ho vyhlížela u dveří,když najednou vyšel ON.Podíval se na mě jako tenkrát v Modrý Hvězdě.Já okamžitě sklopila oči k zemi,protože jsem ten jeho pohled nemohla vydržet.Naštěstí hned za ním vyšel Tomáš,chytill mě okolo pasu,rozloučili jsme se s ostatníma a šli k zimnímu stadionu,abych si mohla v klidu zakouřit.
Čas běžel dál a my spolu stále chodili,ale už se mi to nezdálo tak krásný jako ze začátku a chyba byla na mý straně.
V úterý jsme se celý den neviděli,mě se ani moc nestýskalo.Stala se mi totiž jedna taková hezká věc...Šla jsem odnýst tác od oběda a zakřičela jsem na anetu,ať na mě počká.Když jsem se podívala opět před sebe uviděla jsem JEHO!Stál asi tři metry přede mnou,koukal mi do očí a já zase okamžitě uhla pohledem jako u toho kina a vzala to oklikou okolo ostatních stolů.
Bože,co se to se mnou děje?Ptala jsem se sama sebe,ale nedokázala jsem si odpovědět.SAkra!Přece se do něj nemůžu zamilovat,dyť mám Tomáše!Ale asi to bylo silnější než já.Okamžitě jsem šla za Buginou,protože jsem věděla,že mi poradí a taky poradila.Nechala jsem tomu tedy volnej průběh,ikdyž zas tak volnej nebyl,napsala jsem totiž Martinovi,ať mi na něj pošle číslo a taky,ať mi napíše,jestli má holku.Ale omylem jsem to poslala Martinovi M. a ten to samozdřejmě okamžitě řekl Tomášovi,kterej mi napsal dost hustou smsku.
Druhej den jsme šli ven,abychom si to ujasnili.Ale místo toho jsme se k sobě chovali dost ošklivě a nakonec se rozešli.Napsal,že druhej den staví a že uvidíme,co bude dál.Nestavil se.Nenapsal.Ve škole se ke mě choval dost hnusně,a vubes na něm nebylo vidět,že by mu ten rozchod nějak ublížil.To já jsem na tom byla hůř...
První měsíc po rozchodu jsem tak nějak docela v pohodě přežívala,ale čímdýl jsem byla bez něj,tím víc jsem pociťovala bolest z jeho ztráty.Na ňákýho Ondru už jsem ani nepomyslela.Já si začínala uvědomovat,že ten koho jsem milovala byl Tomáš.Ale bylo pozdě.Už jsem to nemohla vrátit.Nesnášela jsem sama sebe za to,co jsem provedla...
Byla jsem úplně na dně,často jsem chodila pod lípu a bláhově doufala,že se třeba jednou objeví.Jednou se objevil.Byl s Katkou.Drželi se okolo pasu a smáli se,byli šťastní.Mě to ale rvalo srdce.Když odešli,šíleně jsem se rozbrečela.Pochopila jsem jak cenná je láska.A nejhorší bylo,že za to můžu já,jenom já,nikdo jinej!Nevážila jsem si lásky,kterou mám a nechala ji odejít.Myslela jse mže by se mohla vrátit,ale bylo pozdě,našla někoho jinýho.